Knihy Martiny Mouseové

kompletní znění recenzí najdete zde

TAMARA

anotace: První knížka s názvem TAMARA se odehrává v lékařském prostředí. Mladá lékařka Tamara zjišťuje, že její rod už po staletí ukrývá obrovské tajemství. Příběh, který by chtěla prožít snad každá žena, přináší tajemství, napětí, kriminální zápletky, návraty do hluboké historie, ale také lásku a romantiku.

recenze:

Recenze Mory Leray, knižní blogerky, vzaplaveknih.blogspot.com, 29. 7. 2019

Oddechovka z pera české autorky – Tamara

Dějová linie vás vtáhne do sebe lehce vysvětlovacím začátkem (který by se vám v některých případech líbit nemusel, ale tady to podivně sedí) a prakticky vůbec nepustí, protože stále chcete společně s hlavní hrdinkou zjišťovat, jak to tedy bylo s tím dědictvím v jejich rodině. I to jsem vlastně komentovala už výše, ale musím to říct znovu: To dědictví a záhady celého rodu mě bavily nejvíce. Mám ráda tajemství a ještě radši mám možnost objevovat je v příbězích.

Recenze Hany Wielgusové, redaktorky Knihy Dobrovský, 17. 12. 2019

Je jasné, že opět tak, jako v ostatních knihách Martiny Mouseové, zažijete napínavé a romantické čtení … co však oceníte asi nejlépe, jsou historické skutečnosti, jejich souvislosti a vzájemné vazby dějinných postav. Je zřejmé, že je autorka nepodcenila a hodně o nich ví. Přeneste se tedy do jiného světa, pro mnohé nedostupného a užijte si klidu a pohody s trochou toho napětí a jeho následného uvolnění. A když si to budete hodně přát, možná se dočkáte i pokračování…

COSMETIC VALLEY

anotace: Nadaná biochemička Karolína se snaží ověřit svůj převratný nápad z oblasti kosmetologie. Zjišťuje, jak náročné je prosadit se ve světě vědy. Prožívá lásku i nenávist, úspěch i závist. Je vystavena bossingu, pokusu o omezování osobní svobody i nelegálnímu sledování. Karolíně do života vstupuje dominantní majitelka kosmetické firmy, která svůj životní úspěch postavila na využívání schopností druhých lidí. Která z těchto dvou silných a složitých osobností ve vzájemném střetu zvítězí?

recenze:

Recenze Hany Wielgusové, redaktorky Knihy Dobrovský, 23. 8. 2019

Cosmetic Valley – další e-kniha Martiny Mouseové, ke které jsem se uprostřed léta uchýlila. Ideální čtení na toto roční období, i když ponořit se do tohoto příběhu si umím představit i uprostřed zimy. Hlavní hrdince budete totiž fandit, ať už venku pálí slunce nebo řádí fujavice. Nenecháte jí ani chvilku na holičkách. Na své si přijdou především ženy…a já jsem jedna z nich.

Do románu Cosmetic Valley jsem se pustila s chutí a nelituji toho. Ať už to byl autorčin úmysl, anebo ne, vzala jsem si z něj navíc i ponaučení, které v různých podobách nacházím ve všech jejích knihách. Mohlo by platit pro každého člověka, jakéhokoliv věku, profese či založení: Je krásné mít své sny, vždy nemusí být nereálné! Budeme-li v ně věřit, je to polovina úspěchu. Neuškodí mít svůj vzor v konkrétní osobě, ale slepý obdiv a uctívání nás ke správnému cíli obvykle nedovede. Mít zdravý rozum, být pilný, trpělivý, zodpovědný a také statečný, je tou druhou polovinou úspěchu. Není toho málo, jak se zdá, ale špetka štěstí k tomu a také schopnost jej vidět, nám pak to opravdové, velké štěstí přinese jako odměnu.  

DESPERÁTKA

anotace: Spiritualisticky laděný příběh s detektivní zápletkou vypráví o stovky let staré křivdě, která stále čeká na pomstu, o tajném sejfu, který už po generace nahání svým majitelům strach, i o jednom ponurém místě, které se nachází na prokleté straně hřbitovní zdi. Jak se mladá Greta, jako poslední potomek rodu desperátů, s tímto děsivým dědictvím vyrovná? Třetí kniha Martiny Mouseové se odehrává v současnosti, ale vrací se i do velmi hluboké historie.

recenze:

Recenze Hany Wielgusové, redaktorky Knihy Dobrovský, 18. 7. 2019

Román Desperátka má spád. Martina Mouseová vypráví ich-formou prostřednictvím hlavní hrdinky. Může se stát, že vám zpočátku bude trochu nesympatická, svůj názor však rychle změníte, až s ní její dobrodružství budete prožívat. Vždyť kdo se do dobrodružství nevrhá, také jej ani nezažije! Budete obdivovat její inteligenci, statečnost, paradoxně i určitý pragmatismus, a dokonce smysl pro humor v místech, kde byste ho vůbec nečekali. Jsem si jistá, že s Gretou budete soucítit a zamilujete si její dva psy – strašlivé vlkodavy. Pochopíte, že kdo je „jiný“, vidí i svět kolem trochu jinak, a ač se to zdá neuvěřitelné, i samotáři mohou mít opravdu bohatý život. Bude vám také připomenuto, či chcete-li, budete varováni, co s lidmi mnohdy udělá bohatství.

Jste-li milovníky strašidelných, dobrodružných a romantických příběhů, fantasy, legend, anebo detektivek, thrillerů a hororů, zanechá na vás tento příběh stopy. A možná se vám o něm bude i zdát…tak jako mně.

ÚTĚK

anotace: Napínavý příběh matky a dcery, které se vymaní z područí manžela a otce, despoty a náboženského fanatika. Ten se všemi způsoby snaží najít je a získat zpět. Zachází přitom daleko za hranici zákona. Příběh o silné náboženské víře, která se postupně mění ve fanatismus. Příběh o despotismu hraničícím s domácím násilím. Příběh o neustálém strachu a o obrovském odhodlání vyprostit se z deprimujícího způsobu života a začít žít úplně jinak.

recenze:

Recenze Hany Wielgusové, redaktorky Knihy Dobrovský, 15. 8. 2019

Já myslím, že i přesto, že na mne svět hlavních protagonistek, které se jako mávnutím proutku, ocitly v „high society“, působil poněkud vysněně, kniha Útěk určitě stojí za přečtení....romány Martiny Mouseové jsou thriller, horor i romantika v jednom a nechávají čtenáře nahlédnout i do české historie. Sto šedesát čtyři stran přečtete stejně rychle, jako se obě dámy, Kateřina a Anička, stanou dokonale neodolatelnými.

Recenze blogerky Moniky, 1. 2. 2020

Napínavý román Martiny Mouseové Útěk je vícevrstevným literárním textem, který čtenáře sugestivně vtahuje do strhujícího děje.

Příběh matky a dcery, které žijí s manipulativním a psychopatickým otcem, zobrazuje deziluzi a zotročení ženy, která nemá šanci se mužovu rostoucímu tlaku ubránit ani najít ochranu ve společnosti. Naděje na „normální“ svobodný život nutí hlavní hrdinku bránit se manipulaci a bojovat všemi dostupnými prostředky.

Příběh knihy se mi líbil. Temný začátek společného života hlavních hrdinek byl pro mne sice těžko stravitelný, o to víc jim však člověk drží palce a přeje každý úspěch, ať již je způsobený dílem náhody nebo vlastního rozumu a přičinění.

VALERIE

anotace: Napínavý příběh začíná v Rusku v roce 1904. Valerie, svobodná dcera z knížecí rodiny, nedodrží přísná společenská pravidla a otěhotní. Za tento neodpustitelný přečin má zbytek života strávit v klášteře. Valerie předstírá sebevraždu a s nasazením života prchá. Děj se přesouvá do současné Paříže. Mladá IT specialistka Val náhodou zjišťuje, že je potomkem bohaté ruské knížecí rodiny. Při návštěvě rodové usedlosti v Rusku se rozhodne odebrat si svůj dědický podíl, tím ale začíná sled nebezpečných a podivných událostí.

recenze:

Recenze Hany Wielgusové, redaktorky Knihy Dobrovský, 23. 8. 2020

Tak jsem se konečně dočkala. Příběh Valerie, který jsem si moc přála, aby vznikl, je volným pokračováním první knihy Martiny Mouseové Tamara. Ta na mě udělala velký dojem, a jak jsem předpokládala, ani Valerie mě nezklamala. Ostatně autorka Martina Mouseová má už své zkušenosti. Její další romány Desperátka, Útěk a Cosmetic Valley rozhodně stojí za povšimnutí a jenom dokazují, jak si autorka umí pohrát s tajemnými místy, záhadami a spiritualitou, a přitom neztratit svou úroveň, ať už díky znalostem dějinných souvislostí a míst, či tvůrčímu talentu. Pojďte se tedy se mnou opět podívat do historie, ale i do současnosti, která se bude odehrávat hlavně v kouzelné Paříži, avšak také v Rusku, a to především na tajemném sídle rodu Kirovových.

Tamaře Michailovně Kirovové už je šedesát let a Valerii o mnoho míň. Je ještě mladá, přesto se jejich životy propojí - a já vám povím – nebo možná nepovím - jak. Než k tomu však dojde, musí se ještě něco stát.

„Jmenuje se Julien. Je mladý a krásný. Světlé vlnité vlasy, hnědé oči, krásná ústa, štíhlá postava.“

Příběh začíná v dávné historii, kdy mladá Valerie, ve jménu lásky, učiní životní rozhodnutí. Rozhodnutí proti vůli svých rodičů, které pak bude klíčovým po celé generace a ovlivní jejich životy až dodnes. Všechny dcery narozené v této linii budou mít krásné zrzavé vlasy, odvahu a jiskru v oku. Tak, jako Valerie „první“… a dostanou po ní i jméno.

„Konečně byla u domovních dveří, potichu odemkla a vyšla do mrazivé zimní noci. Typické ruské zimní noci, kdy byla země pokrytá vysokou vrstvou sněhu a silně mrzlo.“

Tato část příběhu je velmi sugestivní, napínavá a doslova vás vtáhne do děje. S Valerií budete sympatizovat a ze srdce jí přát, aby všechno zvládla podle svého plánu. Jak to s ní dopadne, vám neprozradím, to bych vás o hodně připravila, ale věřte mi, že to, co statečná a inteligentní Valerie prožije, vám doslova i obrazně zaleze až pod kůži.

 V další části se přenesete v čase a ocitnete se v současnosti. Val je Valerií (prozatím) „poslední“. Nemá o tom ovšem ani tušení. Snad jen střípky v paměti, z vyprávění své babičky, by jí mohly něco napovědět, nepřikládá jim však žádný význam. Teprve později se k sobě poskládají, až když jí cesty osudu zavedou tam, kam mají. Val zdědila vše pozitivní – krásu, chytrost, vynalézavost a talent na řešení záhad či otevírání zámků – po své praprababičce. Zdědila po ní ale i nespoutanost, rebelství a neukázněnost. To vše dohromady však Val dopomůže nejenom k poznání a pochopení sebe sama, ale i k objevení svých kořenů a velkého pokladu. Pokud jste četli Tamaru, tak už tušíte, o čem asi mluvím, pokud ne, nevadí – bude to opravdové překvapení.

„Nedokázala se tupě přizpůsobovat pravidlům. Na všechno měla svůj názor, který se většinou silně lišil od názoru, který se od ní očekával. Věděla, že když bude své názory, které byly značně společensky nepřijatelné, dávat najevo, v ničem si nepomůže. Proto se naučila mlčet.“

S kněžnou Tamarou se Valerie potká na představení v opeře, kam je jako významný host – renomovaná odbornice na bezpečnostní systémy – pozvána. Jejich vzájemná podoba se nedá popřít, a tak obě mají důvod, ať už chtějí nebo nechtějí, se setkat znovu. To se stane, a dokonce dvakrát. Tamara i Valerie jsou sebou navzájem fascinovány a zjistí, jak předpokládaly, že jsou ze stejného rodu. Nakonec ale důvod dalšího setkání bude jiný. Val má problém – musí utéct před druhou stranou zákona -   a nepomůže jí nikdo jiný než Tamara. Mezitím se však ještě stihne podívat do Kirovova, setkat s duchem a získat něco vzácného, o čem se domnívá, že jí náleží.

„Otočila se a spěchala zpět. Věděla, že se zatajeným dechem už dlouho nevydrží. Ušla dvacet kroků a byla v zóně, kde už měl nějaký kyslík být. Snažila se nadechnout. Skoro to nešlo! Místo nádechu jen naprázdno zasípala. Pochodovala dál a zkoušela dýchat. Pořád to šlo špatně a ona cítila, že za chvíli omdlí. Zpanikařila.“

Bude to zamotané, ale vám to vadit nebude. Do knížky se totiž natolik začtete, že vám vývoj událostí přijde jenom přirozený. Sto deset stránek zhltnete jako malinu, a ještě k ní dostanete kousek šlehačky navrch. Máte se tedy na co těšit a možná i na další pokračování… 

ZÁMEK

anotace: Terezii se blíží padesátka a v jejím životě nastane několik zvratů. Rozvod, vyčlenění ze skupiny lidí, mezi které roky patřila, i nečekané dědictví. Nový život začne tím, že si za zděděné peníze koupí zámek, ve kterém plánuje zřídit luxusní hotel. Terezie netuší, do kolika zvláštních, tajemných i životu nebezpečných situací se jako nová zámecká paní dostane. 

recenze:

Rok uběhl jako voda, mnoho se toho událo, leccos změnilo… Některé věci však zůstávají stále dál a dávají nám tak příjemný pocit jistoty. Například tajemné romány Martiny Mouseové. Držím v ruce v pořadí už šestý z nich, a mám tu čest jej opět recenzovat.

V příběhu bude hrát hlavní roli opět krásná, silná a ambiciózní žena. Bude ale také o tom, že potkat vytoužené štěstí je skutečně možné – málokdy to však bývá zadarmo. Možná, že za prohřešky či projevy sobectví, kterých jsme se v minulosti dopustili, musíme jen zkrátka zaplatit. Anebo dostaneme šanci je odčinit, abychom mohli pokračovat dál s čistým štítem. Teprve potom, až si je zasloužíme, se svého štěstí dočkáme.

Terezie kousek svého štěstí dostala do vínku už předem. Byla ji dána krása, inteligence a šikovnost - skoro jako kdyby si někdo hrál na to, jak si s tím Terezie poradí. Ona si ale vedla moc dobře, jen chtěla ještě víc. Vystudovala a získala pěkné a prestižní místo v bance s VIP klientelou. Tam se seznámila s bohatým mužem, vzali se a žili v pohádkovém luxusu. Ovšem až do okamžiku, než ji manžel vyměnil za jinou - za mladou, svěží a zbožňující ženu. Terezie tak před svou padesátkou skončí v garsonce na sídlišti. Byl by to však příliš jednoduchý příběh, kdyby zde skončil, a nebyla by to Martina Mouseová, kdo jej napsal, kdyby to nejzajímavější nemělo teprve přijít….

Jednoho dne přijde Terezii záhadná obálka. Odesilatel je z Ameriky a Terezie zjistí, že její matka dostala stejnou. Když obálky otevřou, zjistí, že obsahuje šokující sdělení. Obě dvě zdědily obrovské jmění! Po kom a proč, to si nechám pro sebe, ať máte nějaké překvapení, ale povím vám, že jak Terezie, tak její matka, jsou postaveny před velké dilema. Co s tolika penězi?

Nyní pár stránek přeskočím a půjdu s pravdou ven. Terezie vymyslí plán. Koupí starý zámek i s parkem, včetně k němu patřící studánky s léčivou vodou a kouzelné Santiniho kapličky. Součástí majetku je i veškeré zámecké vybavení s historickým nábytkem, obrovskou knihovnou a jedním záhadným, a zjevně vzácným obrazem. Terezie by zde chtěla zřídit luxusní hotel s golfovým hřištěm, sportovním areálem, koňmi…zkrátka něco extra, určeného pouze hostům z vyšších vrstev společnosti. Je nyní přece regulérní zámeckou paní! I ty jsou ale jenom lidé, a tak se stane, že se její plán poněkud zkomplikuje…

Terezie si na pomoc pro plánovanou přestavbu pozve své dva jediné přátele, kteří jí po rozvodu zbyli -  Aleše Moudra – intelektuála a samozvaného „kulturního referenta“, kterému jako jedinému dovoluje, aby jí oslovoval Terezko – a Libora Krásu – stejně jako Aleš - nomen omen. Libor žije bohatý společenský život a má spoustu kontaktů, to se může hodit. Oba jsou však stoprocentně spolehliví a nikdy by jí nenechali ve štychu. To Terezie velice dobře ví. Pro začátek tedy na zámku společně uspořádají pro pečlivě vybrané hosty první zahajovací párty….

„Udělala asi deset kroků, když se za ní ozval slabý vrzavý zvuk. Obrátila se a strnula leknutím. Za pomníkem stála vysoká postava oblečená v šedém hábitu. Dlouhé bílé vlasy jí vlály ve větru, obličej měla bílý. Ta bytost nehnutě stála a upřeně na Terezii zírala…“

V této části příběhu nastane určitý zlom. Děj nabere tempo a začne se zamotávat. Naše trojice totiž potká jednu ženu. Je oblečena v šedém hábitu, má dlouhé bílé vlasy a bledou tvář. A Terezii bude někoho připomínat… To však bude teprve první z mnoha záhad, které se na zámku objeví. Setkáte se s čarodějnictvím a satanismem, ale i se skutečnými, a opravdu zlými lidmi. Potkáte ovšem také moc hodné a statečné postavy, a to bude dobře, protože přesně takové bude Terezie, při vší té hrůze a napětí, právě potřebovat. Chvílemi bude totiž ztrácet naději i chuť v započatém díle pokračovat. Nejraději by vše vzdala a vzala nohy na ramena. Je tohle to vykoupení za hříchy, kterých se kdy dopustila? Ale protože, jak už bylo řečeno, se jedná o silnou ženu, nakonec zvítězí - hodně jí to však změní.

„Terezie vstala a znovu vyhlédla do parku, zhluboka se nadechla voňavého vzduchu, zadívala se do korun nádherných stromů a uvědomila si, že ta temná kapitola jejího života je skutečně u konce…“

Při čtení tohoto příběhu, který bych podle počtu stran nazvala spíše novelou než románem, vám bude myslím krásně. Například procházky, ať už ty romantické během dne, anebo ty strašidelné uprostřed noci, po zámku, který skutečně v Železných horách existuje, a poblíž něhož autorka prožila své dětství, na vás zapůsobí tak silně, že nebudete vědět o světě. O napětí a všudypřítomném tajemnu, kterými děj přímo oplývá, ani nemluvě. Vyprávění má spád, díky němuž se od knížky nebudete moci odtrhnout, ale i ponaučení, které je ovšem určené jen těm čtenářům, kteří ho chtějí vidět. Patříte mezi ně?

„Odvaha jí začala opouštět hned, jak vyšla na chodbu, ale vzdát to nechtěla. Cesta temným zámkem byla úplně jiná než ve dne. Lekala se každého rohu, každého koutu. I parkety na podlaze snad skřípaly mnohem hlasitěji než ve dne. Napjatě se dovlekla k obrazárně, pomalu otevřela dveře a posvítila dovnitř…“

Jak už jsem zmínila v úvodu, Martina Mouseová má svůj styl, který nemění. Pouze příběh, děj a místo je vždy jiné, tak jako historické souvislosti, které nikdy nevynechá. Je možné, že na obzoru se rýsuje další, sedmá knížka Martiny Mouseové. A možná, že oproti předchozím příběhům, bude tentokrát s malou výjimkou. Podíváte se asi zase do malé vesničky, se Santiniho stopami, pod Železnými horami. Já už se moc těším – a vy?  

Hana Wielgusová, 5.6.2021

NOVINKA DIVOKÉ ROKLE A DALŠÍ PŘÍBĚHY

anotace: 

Sedmá kniha Martiny Mouseové obsahuje tři novely, jejichž děj se odehrává v tajemné oblasti podhůří Železných hor.

Hlavní hrdinka novely Divoké rokle Barbora se jednoho dne probudí v těle i v životě své babičky a navíc v době o padesát let dřívější. Barbora postupně pochopí, že její přesun v čase nastal z vůle vyšší moci a že jejím úkolem je změnit jeden tragický moment místních dějin. Děj se přesouvá mezi současností a tíživým obdobím okupace.

Druhá novela s názvem Řád popisuje zvláštní příběh maturantky Alžběty, kterou si za svoji nástupkyni vybrala její nedávno zemřelá prateta. Tato Alžbětě neznámá příbuzná byla desítky let velmistryní mocného náboženského řádu. Bety rozhodně nechce splnit vůli pratety a obětovat svůj život tajemnému řádu, jeptišky řádu jsou však rozhodnuté bezvýhradně splnit vůli bývalé velmistryně.

Novela Nešťastné zlato volně navazuje na šestou knihu Martiny Mouseové Zámek. Děj se odehrává v období okupace, tentokrát z pohledu nacistického velitele zbrojovky, jeho manželky, která je potomkem místního šlechtického rodu, a mladičké komorné. Tyto tři naprosto odlišné postavy spojuje vztah ke zlatu, které si velitel zbrojovky na místním obyvatelstvu nárokuje jako válečnou kořist.

recenze: Kniha Divoké rokle a další příběhy mě velice potěšila. Svou úlohu hraje nejenom to, že ráda čtu povídky, ale především zajímavý styl Martiny Mouseové. Protože jsem měla tu čest přečíst si všechny její krásné romány, mohu porovnávat a myslím, že si mohu také dovolit konstatovat, že je čím dál lepší. Líbí se mi už tradiční přítomnost tajemna a mystiky, historických připomínek a zdůraznění osobité síly různých typů žen. V Divokých roklích a dalších příbězích však jako kdyby přidala určitou jemnost a citové zabarvení. Příběhy se dobře čtou, mají spád, jsou napínavé, zároveň dojemné a svým způsobem i strašidelné.

Hana Wielgusová